Ukrajinci

Z Czech Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Základní informace o Ukrajině . Background information on Ukraine


Souhrn/Summary

Po rozpadu SSSR se stala Ukrajina samostatným státem, který usiluje o obnovení demokracie. Západní část Ukrajiny, tzv. Zakarpatská Ukrajina, byla v období mezi dvěma světovými válkami součástí samostaného Československa. Ukrajinci jsou kromě Slováků největší národnostní skupinou v ČR. Tvoří největší část těch, kteří mají v ČR povolení k dlouhodobému pobytu a jejich počet každým rokem stoupá. Ukrajinci jsou stejně jako Češi a Slováci příslušníky slovanských národů. Ukrajinština je jazykem pocházejícím ze stejného základu, avšak stejně jako ruština užívá azbuku. Dominantní církví je na Ukrajině pravoslavná církev, avšak v západní části Ukrajiny je velmi rozšířené řecko-katolické vyznání, které je kombinací východního ortodoxního ritu a uznáním papeže jako nejvyššího představitele církve. Důležitým církevním centrem Ukrajinců, žijících v Praze, je kostel sv. Klimenta v Karlově ulice na Praze 1. Náboženské svátky má řecko-katolická církev velmi podobné, ale časově posunuté o jeden týden.

Statistiky Ukrajinců v ČR

Počet cizinců v ČR

 Census 2001
 Ukrajinci  s českou st. příslušností                  22 112 
 UKRAJINCI  s dlouhodobým pobytem v ČR                 17 681

 Ukrajinci v ČR 2007  

 UKRAJINCI S POVOLENÝM POBYTEM                        125 407
 UKRAJINCI S DLOUHODOBÝM POBYTEM (2006)                77 186
 UKRAJINCI, kteří získali české občanství (2001 - 7):    2377  

 Zdroj: ČSÚ 2008  
 
 UKRAJINCI NELEGÁLNĚ  pobývající sezónně na území ČR:
 Jejich počet značně kolísá, podle odhadů může jejich počet v době největších  
 sezónních prací dosahovat až 120 000.

 Zdroj: Ukrajinské velvyslanectví,tiskové zprávy a další publikované zdroje
  
 Podle oficiálních  statistik, počet Ukrajinců zadržených pro porušování 
 pobytového režimu, z roka na rok klesá. Statistika nelegální migrace

Titulek odkazu==Charakteristiky ukrajinské migrace v ČR==

Převážná část Ukrajinců pobývá v ČR na základě povolení k přechodnému pobytu. Povolení k trvalému pobytu, které je spojeno s povolením k zaměstnání, se v současné době podařilo získat přibližně pětině všech legálně dlouhodobě pobývajících Ukrajinců v ČR. V roce 2006 mělo povolení k trvalému pobytu 25 408 ukrajinských občanů. Převážná většina z nich vytvořila ukrajinsko-české rodiny a snaží se co nejrychleji asimilovat s okolním sociálním prostředím. Lze předpokládat, že počet ukrajinských občanů s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR se bude zvyšovat.

Počet Ukrajinců, kteří mají v ČR povolení k dlouhodobému pobytu, každým rokem stoupá. Ani zavedení víz v roce 2000 tento trend výrazně neomezilo. Statistiky však nezahrnují nelegální imigranty, tuto skupinu lze pouze odhadovat. V průzkumu, který provedli čeští výzkumníci na Ukrajině, uvedlo 13% dotázaných, že již bylo nebo pracovalo v ČR. Ukrajinská migrace je převážně cyklickou migraci, tj. jenom malá část (okolo 20 %) Ukrajinců počítá s tím, že zůstane v ČR navždy. Ukrajinští migranti považují za hlavní přednosti práce v ČR vysoké mzdy a flexibilní pracovní trh. Jako zápory vidí problémy spojené s nelegální prací, zejména časté policejní razie a činnost ukrajinské mafie (povinné výplaty). Ukrajinci předpokládají, že budou v ČR vykonávat práci, o kterou nemají zájem Češi (Uherek 2001). Nově přicházející Ukrajinci nežijí příliš bohatým kulturním životem. Většinou hodně pracují přesčas a také o víkendech. Důležitou charakteristikou ukrajinské migrační komunity v ČR je poměrně vysoká religiozita. Do České republiky za prací přicházejí Ukrajinci hlavně ze západních oblastí, především ze zakarpatské oblasti, kde je největší nezaměstnanost. Během posledního desetiletí se však migrační pásmo posunuje dále na východ Ukrajiny a v současné době za výdělkem do ČR jezdí také z centrálních a dokonce východních částí země (3).

Většina ukrajinských migrantů jsou mladí muži v produktivním věku. Ženy tvořily v roce 2006 39 % (ČSÚ 2007). Ukrajinská migrace má charakter kyvadlového pohybu za prací do ČR a zpět domů na Ukrajinu. Tento typ migrace bývá označován jako cirkulační pracovní migrace. Ukrajinci přicházejí většinou vydělat na uživení své rodiny, která zůstáva doma na Ukrajině. Tendence k trvalému usazení a integraci je poměrně malá. Pouze 20 - 25 % o usazení v ČR uvažuje (Uherek 2001, Dobiášová 2004). Fyzicky náročná prace a nezřídka nevyhovující bytové poměry u nich vyvolávají pocity odcizení, spojené s touhou, co nejrychleji vydělat potřebné peníze a vrátit se domů, kde na ně čekají rodiny, příbuzní a přátelé. Brzy po návratu však většinou znovu nastanou ekonomické problémy a nezaměstnanost, které vedou k opakování pracovní migrace.

Vzdělanostní struktura:

Názory odborníků na vzdělanostní a kvalifikační strukturu nové vlny ukrajinských migrantů se liší. Faktem je, že naprostá většina Ukrajinců vlastnících povolení k zaměstnání v ČR je zaměstnána v dělnických profesích nevyžadujících ani střední vzdělání. Drbohlav, který uskutečnil řadu „snow-bowlingových“ průzkumů, tvrdí, že důležitými atributy ukrajinských pracovních migrantů v ČR jsou jejich vyšší vzdělanost a kvalifikace v zemi původu a nepřiměřeně nižší postavení na trhu práce v Čechách, kdy až 27% vysokoškoláků pracovalo v dělnických profesích(Drbohlav,Janská, Šelepová 2001). Horáková(2001)však v reprezentativním výzkumu zaměstnaných cizinců v roce 2001 zjistila, že vzdělanostní struktura Ukrajinců v ČR není tak příznivá a podíl vysokoškolsky vzdělaných migrantů je nižší (12%).V tomto vozorku většinu tvořili vyučení (44% ), maturitu mělo 27%. Tato zjištění nesvědčí o nadprůměrné vzdělanosti a je málo pravděpodobné, že v ilegálním sektoru je situace výrazně odlišná. K podobným závěrům vedl i v nedávné době provedený výzkum Sociologického ústavu AV ČR (Leontieva 2008). Nepřesnosti ohledně vzdělanostně-kvalifikačních charakteristik mohou být způsobeny subjektivním zkreslením, a to jak přeceněním dosaženého vzdělání, tak naopak jeho záměrným podhodnocením z obavy být příliš kvalifikovaný pro vykonávání nekvalifikované práce. Vliv může mít i odlišná struktura školství na Ukrajině a v ČR.

Náboženství na Ukrajině

Dominantní církví je na Ukrajině pravoslavná církev, avšak v západní části Ukrajiny je velmi rozšížené řecko-katolické vyznání. Málo zastoupeno je římsko katolické a protestantské vyznání. Na Ukrajině se asi 0,5 miliónu obyvatel hlásí i k islámu, z toho více než polovina jsou krymští Tataři. Malé skupiny udávají příslušnost ke kalvínismu, Svědkům Jehovovým, luteránům, metodistům, Mormonům a Adventistům. Velmi nepatrnou je poválečná komunita ukrajinských Židů. Zdroj: cs.wikipedia.org

Více o historii ukrajinské migraci a kulturní identitě Ukrajinců v ČR Ukrajinská kulturni identita

Zdroje:

1) Drbohlav, D., Jánská,E.,Šelepová, Š.(2001) Ukrajinská komunita v České republice, In: Šišková.,T.: Menšiny a migranty v ČR, Praha, Portál

2)Drbohlav, D., Jánská , E., Šelepová, P.: Ukrajinská komunita v ČR Výsledky dotazníkového šetření [1]

3)Horáková, M. (2001): Zaměstnávání cizinců v ČR,. Část 1. Integrace na trhu práce, VÚPS

4) Horáková M., D. Čerňanská 2001. Zaměstnávání cizinců v České republice. Část II. Závěrečná zpráva z empirického šetření. Praha: VÚPSV.

5) Zilynskij Bohdan, Ukrajinci v českých zemích po roce 1989 [2]

6) Uherek, Z. (2001): Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukajiny do ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. In Háva et al.: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, IZPE Kostelec nad Černými Lesy

7) Leontieva, Y., Vojtková,M (2008): Výzkum záměrů cizinců ze třetích zemí, kteří přijíždějí do ČR pracovat na základě povolení k zaměstnání, usadit se dlouhodoběji nebo trvale v ČR. Výstupy z výzkumu Sociologickéhom ústavu AV ČR (MPSV -01-144/06). Prezentace výsledků na semináři Cizinci v ČR, Česká demografická společnost, 20.2.2008

8) Valášková, N. (2004): Migrace ze Zakarpatské Ukrajiny do ČR, Antropologické sympósium 3. Plzeň

9) Breuerová, R. (2006): Ekonomická migrace obyvatel Ukrajiny do ČR. In. Dopady globalizace na trhy práce, VŠE Praha

10) Dobiášová, K. et al. (2004): Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR . Závěrečná Zpráva z výzkumu IZPE Kostelec nad Černými Lesy

Příčiny nelegální ukrajinské migrace

K hlavním příčinám patří náročnost a časová délka zařizování příslušných povolení, byrokracie, vízová povinnost, nedostatek srozumitelných informací, velká poptávka po levné pracovní síle ve stavebnictví a nedostatek sankcí proti zaměstnavatelům nelegálních pracovníků. Na nelegálních migrantech parazituje hierarchicky vybudovaná síť zprostředkovatelů a různých "podnikatelů", která nelegálně pracující Ukrajince tímto způsobem zneužívá a okrádá. Takto působí jak ukrajinské, tak i české zprostředkovatelské firmy.

Faktem je, že velká část ukrajinských pracovníků s povolením k zaměstnání a pobytu v ČR nenašla svou práci samostatně, nybrž jsou zapojeni do tzv. "klientského" systému. Pod "klientským" systémem se v této souvislosti rozumí systém zprostředkovacích firem, kteří organizují práci, obstarávají povolení k pobytu, zařizují ubytování a občas i stravování. Běžnou odměnou za takovéto služby je polovina vydělaného platu buď po celou dobu zaměstnání, anebo méně často, na určitou dobu. Vystoupení z takto nevýhodného poměru je pro zaměstnance spojeno s téměř okamžitou ztrátou práce a oprávněním k pobytu v ČR. Jsou známé případy zneužívání pracovníků ve formě porušování pracovně-právních předpisů jako je nevyplacení nemocenské, zapírání zdravotního pojištění anebo nedodržení sjednaných pracovních podmínek. Častou formou komunikace jsou výhrůžky. „Klientský“ systém již natolik prorostl do českého pracovního trhu, že jednotlivec často nemůže bez podpory "klientů" získat jinou práci. Přístup části českých podnikatelů napomáhá tomuto systému. Podle výpovědí několika ukrajinských pracovníků, kteří se různě úspěšně pokoušeli zařídit si samostatně práci v ČR, preferují někteří podnikatelé především levnou nelegální pracovní sílu. Důvěřují proto více zprostředkovatelským agenturám než jednotlivým uchazečům o zaměstnání. Je to ovlivněno jazykovou bariérou a byrokracií, která zaměstnavatele neúměrně zatěžuje. Roli hraje také poměrně nízká obeznámenost ukrajinských dělníků s českým pracovním právem.

Informace ke klientskému systému a snahy MV ČR jej eliminovat přináší článek v Reflexu [3]

Zaměstnávání Ukrajinců v ČR . Employment of Ukrainians

Zdravotní stav Ukrajinců . Health status of Ukrainians in the CR

Dostupnost zdravotní péče u Ukrajinců. Accessibility of health care

Související webové stránky . Websites

Osobní nástroje